Jedovaté rostliny
(MVDr. Dominika Švehlová)
Každoročně pozře značné množství koní toxické rostliny, keře a stromy, některé případy končí tragicky. Toxické (jedovaté) rostliny se ke koním dostanou v podestýlce, jako listy přiváté větrem ze sousedství nebo ukryté v balíku sena. Jedovaté rostliny nebo keře mohou divoce (a nechtěně) růst na pastvinách, mohou být součástí živých plotů, převisovat nad cestami nebo vyrůstat nepovšimnuty vedle velkých stromů. Mnoho nebezpečných rostlin si majitel sám "zavleče" ke svým koním - jako okrasné keříky, rostliny na zahrádce či líbivé stromy.
Tvrzení, že zvířata nepozřou jedovaté rostliny, je absolutní nesmysl.
Mnoho neznalých majitelů žije v domnění, že koně oplývají instinktivními znalostmi, které rostliny jsou v pořádku a které ne. Je sice pravda, že většinou jedovaté rostliny nechutnají pro koně přitažlivě, nebezpečí ale hrozí stále: koně, stojící a nudící se celý den v pustém výběhu budou okusovat a požírat téměř cokoli, mnoho jedovatých rostlin nechtěně přimícháme do sena a tam je koně od chutných travin nerozeznají. Proto je pro majitele koní životně důležité vědět, které jedovaté a škodlivé rostliny mohou růst v oblasti, kde žijí jejich koně.
Poznat svého nepřítele znamená lépe se mu bránit
V první řadě je třeba vědět, které rostliny jsou nebezpečné a jak je poznat (viz níže). Dnes by neměl být problém si na patřičných webových stránkách najít přehledy jedovatých rostlin i s obrázky a místem rozšíření. Mohly by pomoci i příslušné místní úřady, které poskytnou seznam nebezpečných rostlin, rostoucích v dané oblasti.
Na druhé straně je však nutné vědět, kdy jsou dané rostliny nejnebezpečnější. Například listy červeného javoru jsou jedovatější na podzim, kdy opadají. Nikdy si nemyslete, že jedovaté rostliny ztratí svoji potenci, když odumřou! Rulík je mnohem šťavnatější a chutnější, když odumírá, například po ošetření herbicidem. Jed zůstane stejně účinný i tehdy, když rulík posečeme s trávou a vysušíme do sena. Povadlé listy třešní uvolňují kyanovodík, který dokáže koně usmrtit během několika minut.
Nesnaž se jedovatým rostlinám ulehčit život. Ujisti se, že pastvina pro tvé koně je správně vedená a ošetřovaná, takže nepatřičné druhy rostlin na ní nemohou růst. Jedovaté rostliny se na špatně udržované pastvině rozšíří, protože požadované druhy rostlin jim už dále nedokážou konkurovat. Jedovaté rostliny jsou drsnější, větší a nepříliš stravitelné. Koně si je obvykle nevybírají - pokud mají dostatek vhodnějších a chutnějších travin.
Nikdy nepodceňuj prohlídku míst, kde se koně pasou nebo jen postávají (pastviny, výběhy, jízdárny atd.), pokud produkuješ vlastní seno, pořádně kontroluj, co všechno na tvé louce vlastně roste. Nálezy, o kterých si nejsi jistý, konzultuj s odborníky na zemědělských školách, družstvech nebo úřadech, na veterinární správě či přímo na veterinární škole.
Odborníci upozorňují, že pozor na rostliny si musíme dávat také během přepravy koní. Například tis je poměrně oblíbenou dekorativní rostlinou, která se snadno udržuje. Je však velice jedovatý a je třeba si něj dát pozor a koně nepouštět do jeho blízkosti.
Boj proti plevelům
Nežádoucích rostlin se obvykle zbavujeme jejich vykopáváním nebo postřikem herbicidy. Před jakýmkoli větším zbavováním se plevelů je třeba se poradit s odborníky o způsobu boje. Použitím nesprávné techniky bys mohl způsobit jen další problémy. Starček je jedním z příkladů, kdy se rostlina po postřiku a odumření stane ještě šťavnatější a jedovatější.
Při používání herbicidů buď vždy velice opatrný. Bezpečnost herbicidů a jiných chemikálií závisí na účinné látce, množství, roční době, počasí i na zvířatech, která mohou být postřiku vystavena.
Velice důsledně dodržuj odborné instrukce pro daný herbicid. Je nesmírně důležité znát dobu, po kterou nesmí kůň na ošetřenou pastvinu. Tato doba se bude různit podle druhu použité chemikálie a podle druhu postříkaného plevele (už jsem se zmínila o některých rostlinách, které jsou ještě nebezpečnější po odumření).
Při plení musíš dostat ze země celý kořen. Pokud by kousek kořene zůstal, rostlina může znovu vyrůst a být ještě silnější.
Při manipulaci s toxickými rostlinami používej nepropustné rukavice, protože některé toxiny se mohou vstřebávat kůží. Vytržené rostliny bezpečně odkliď, nenechávej je ležet na místě.
Můj kůň asi pozřel jedovatou rostlinu - co dělat?
Pokud si myslíš, že kůň mohl pozřít jedovatou rostlinu, odkliď podezřelý materiál z pastviny nebo přemísti koně do hluboce nastlaného boxu bez krmiva a ihned se kontaktuj s veterinářem.
Diagnostika otravy rostlinami je nesmírně obtížná a zakládá se mnohdy pouze na klinických příznacích. Pozření mnoha toxických rostlin totiž vyvolává jen nespecifické příznaky, které jsou stejné pro mnoho jiných onemocnění. Pro průkaz rostlinných toxinů je k dispozici bohužel málo testů, a to pro stanovení ze vzorků odebraných jak před smrtí, tak i po ní. Nejlepším způsobem, jak podpořit diagnostiku otravu rostlinami, je potvrdit přítomnost toxické rostliny v prostředí, kde se postižený kůň vyskytuje a vyskytoval, dále potvrdit, že kůň tuto rostlinu opravdu pozřel (někdo si všiml, že kůň rostlinu žvýká, rostlinu lze najít ve vzorku žaludečního obsahu). Dále je možné srovnat klinické příznaky se známými příznaky otrav rostlinami.
Různé toxiny napadají různé "cílové orgány". Právě poškození určitého orgánu určuje charakter klinických příznaků. Některé jedovaté rostliny vyvolávají pouze minimální klinické příznaky, jako například řídká stolice. Jiné jsou smrtelně nebezpečné, protože postihují srdce nebo centrální nervový systém (mozek a mícha). Některé rostliny vyvolají problému už po prvním pozření (např. tis), jiné až po dlouhodobějším příjmu (chronické po dobu týdnů až měsíců) (např. starček) nebo pokud je kůň pozře v určité období (např. kostřava při pokročilé březosti klisen).
Podobné nebo stejné toxiny obsažené v různých rostlinách mohou vyvolat shodné příznaky (např. jaterní problémy po pozření starčeka); problémy centrálního nervového systému (lilek) a srdce (náprstník).
Také léčba se různí. Veterinář bude jednat podle klinických příznaků. Bohužel na většinu toxických rostlin neznáme antidota, takže léčba je jen symptomatická (léčí se příznaky).
Nejlepší metodou léčby při otravě koní je rutinní dekontaminace, jako například podání aktivního uhlí a léky k pročištění (vyvolání "průjmu"). Těmi se urychlí vyloučení toxické rostliny z trávicího traktu. Dále je třeba začít se symptomatickou (léčba postižených orgánů) a podpůrnou (posilování obranyschopnosti organismu)léčbou.
Dekontaminace (aktivním uhlím, projímadly a minerálními oleji) je považována za léčbu téměř u všech otrav. Pokud zvíře pozřelo jakýkoli toxin a ještě nenastoupily klinické příznaky otravy, dekontaminace může být účinnou prevencí.
Například při otravě javorem červeným může veterinář koni zavést do žíly infuzi, aby se chuchvalce hemoglobinu, které se vytvářejí v postižených orgánech, v co nejmenší míře dostaly do ledvin. Vitamín C zase pomůže redukci nežádoucího methemoglobinu zpět na hemoglobin (který přináší k buňkám kyslík). Pokud má kůň málo červených krvinek (jed způsobuje hemolýzu, neboli rozpad červených krvinek), může mu být poskytnutá transfuze. Samozřejmě koni podá aktivní uhlí a nějaké projímadlo, pokud od pozření rostlin neuplynulo více než 6 hodin (později už jsou rostliny ze střev vstřebané do krve). Pokud má kůň nízký puls, může mu veterinář podat atropin.
Úspěch léčby závisí na množství pozřeného toxinu, na čase mezi pozřením toxinu a zahájením léčby a na charakteru a závažnosti klinických příznaků. V některých případech lze koně plně vyléčit, jindy však otrava končí i přes všechnu snahu smrtí.
Přehled některých jedovatých rostlin, se kterými může kůň přijít do styku:
Černý ořech (Juglans nigra)
|
Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens)
|
Hasivka orličí (Pteridium aquilinum)
|
Blatouch (Ranunculus spp.)
|
Skočec obecný (Ricinus communis)
|
Třešně, divoce rostoucí i kulturní odrůdy (Prunus spp.) |
Náprstník červený (Digitalis purpurea) + ostatní druhy náprstníku
|
Popenec břečťanolistý (Glecoma hederacea)
|
Kaštan (jírovec maďal) (Aesculus hippocastanum)
|
|
Stračka (Delphinium spp.) (lidově také ostrůžka) |
Trnovník bílý (Robinia psudoacacia) (lidově akát)
|
Lupina (Lupinus spp.)
|
Lilek (Solanum spp.)
|
Dub (Quercus spp.)
|
Oleandr obecný (Nerium oleander)
|
Bolehlav plamatý (Conium maculatum) (lidově rozpuk)
|
Javor červený (Acer rubrum)
|
Rododendron (Rhododendron spp.)
|
Rozpuk jízlivý (Cicuta virosa)
|
Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)
|
Tis (Taxus spp.)
|
Starček (Senecio spp.)
|
Ocún jesenní (Colchicum autumnale)
|
rada
(Lissa, 29. 7. 2007 12:23)