Koníčci

Jezdecký sport je estetická záležitost. V ideálním případě vytváří jezdec a kůň harmonický celek. Harmonie má ovšem své hranice, když jedna část celku, tedy kůň, odmítá spolupracovat.
"Závodní koně musí být tvrdí", říká Ludger Beerbaum. Jeho koně v Riesenbecku si však na "psí" život stěžovat nemohou. Třikrát až čtyřikrát denně mohou z boxu ven, jejich denní režim je pestrý, jsou intenzivně opečováváni tak, že se o tom jejich kolegům z běžných jízdárem může jen zdát. Přesto mají v mnoha ohledech život velice náročný.
New York, Legelshurst, Calgary… závodní koně nacestují neuvěřitelné množství kilometrů. Na dlouhé zotavovací fáze není čas, sportovní koně se musí podřídit zákonitostem velkého byznysu. Vydovádět se mohou pak opravdu až na parkuru. Tam je Ludger Beerbaum nepřevychovává, ale bere je tak, jací v té chvíli jsou - někdy hektičtí, někdy línější, jindy nervózní. Podstatné pro něj je "aby dělali svůj džob - a dělali ho dobře."
Koně světové třídy také představují obrovský kapitál - každý jezdec se zdravým rozumem s nimi už z tohoto důvodu zachází slušně. Nakonec oni ho živí. Ale vyplatí se hobby jezdci se závodními ambicemi postavit koně do stáje Ludger Beerbaum a Co.? Má šanci, že se jeho neochotný kůň v této stáji promění v hvězdu?
"Určitě ne", odpovídá Ludger Beerbaum, který se choulostivým tématům okolo parkurového skákání v médiích nevyhýbá.
"Jestliže koně skákání nebaví, nemůžu ho k tomu nutit násilím. Nedá se vyhrát Olympiáda s koněm, který do toho nedá všechno."
Tvrdí, že pokud koně skákání netěší, nelze docílit jemné souhry. Kdyby musel veškeré úsilí a koncentraci vynakládat na to, aby koně dostal přes překážku, nikdy by nedosáhl těch úspěchů, které získával svými plynulými jízdami.
Jezdecký sport je byznys, ve kterém se točí velké peníze, kde se bojuje o vítězství, moc a vliv - všemi prostředky, i těmi nedovolenými. "Barování je téma, doping je téma, týrání je téma a tak tomu bude vždycky", řekl v roce 1996 v jednom interview. Přesto se díky mnoha skandálům docílilo jistých pozitiv.
Je pro něj důležité hovořit vedle chyb, které se dělají ve velkém sportu, i o tom, co se děje "dole". Tím má na mysli především špatnou - hlavně přehnanou, přípravu koní na závody.
"Také jsem býval tak moc zaujatý svým sportem, že bych byl nejraději před závody cvičil parkur dvacetkrát", říká k tomu. I dnes jsou mnozí mladí jezdci "přemotivováni" k cestě do mezinárodní sféry.
"Vyhráli by toho mnohem víc, kdyby je trenér nechal závodit na regionální nebo národní úrovni", tvrdí Ludger.
Skandály posledních let neukázaly jezdectví v dobrém světle. L.B. by si přál otevřenou diskuzi o tom, kde jsou hranice a mýty tohoto sportu. "Teď je to tak, že bytost koně se pasovala z užitkového zvířete do role "sportovního náčiní", říká L.B..
Do chovu a produkce sportovních koní - sportovních partnerů člověka, se investují nemalé částky. Průmysl zabývající se výrobou krmiv a výstroje pro koně a jezdce živí spoustu lidí. Vrcholový jezdecký sport je více než rekreace. Je faktorem moci, kde jde o velké peníze, ale je také hodnotnou součástí dnešního života.
"Rád bych jezdil ještě v padesáti letech", říká L.B. "Mně samotnému dal život s koňmi hodně, hlavně vnitřní vyrovnanost."

Denní režim tří koní Ludgera Beerbauma
(převzato z výše uvedené knihy, dnes již Ratinu vystřídali fenomenální Gladys a Goldfever)

L.B. dbá na to, aby jeho koně měli péči a režim odpovídající jejich individuálním potřebám proto také se denní režim jednotlivých koní podstatně liší. V průběhu sezóny to v Riesenbecku chodilo takto:

Ratina (v průběhu sezóny)

· 6.30 - Ratina dostane normální porci krmení, směs od Hartoga. Když jsou všichni koně nakrmeni, vymístují se boxy.
· Pak dostanou náruč slámy a vojtěšku
· Zatímco ošetřovatelé snídají, i koně mají na své krmení hodinu klid.
· Marie jezdí normálně Ratinu jako první. Když je hezky, tak ji vezme na půl hodiny do terénu, na cvalovou práci na dostihovou dráhu nebo jde na jízdárnu dělat drezúrní práci. Když je špatné počasí, pracuje v hale v kroku, v klusu a ve cvalu.
· Po prvním opohybování jde zpátky do stáje.
· V poledne dostane do žlabu jádro a mrkev.
· Do 14 hodin je ve stáji polední klid.
· Okolo druhé až třetí hodiny jde znovu pod sedlo, normálně ji jezdí Marie, ale někdy si sedne i Ludger. Odpolední práce se v podstatě neliší od ranní práce.
· Pokud to počasí dovolí, chodí denně na jednu až dvě hodiny na louku.
· Ve čtyři odpoledne dostane Ratina porci sena.
· Na pátou dostane vojtěšku.
· V šest večer dostane jádro a otruby.

Marie (ošetřovatelka a pracovní jezdkyně): "Na koně jako je Ratina musím věnovat tolik času, kolik potřebuje. Ratina je radši v terénu než na kolotoči nebo na pásu. Jen kůň, který je spokojený, může být úspěšný."

Champion du Lys

· 6.30 - ranní porce krmení. Plemenný hřebec ráno potřebuje dostatek jádra (3 kg)
· Po vymístování boxů a přestávce na snídani pro ošetřovatele i koně jde hřebec pod sedlo s Elle (ze Švédska) nebo s Ludgerem
· V poledne dostane hřebec další 3 kilogramy jádra
· Po poledním klidu chodí často do své vlastní, dva metry vysoké ohrady nebo na kolotoč.
· Ve čtyři odpoledne dostane seno.
· V pět odpoledne dostane vojtěšku.
· O šesté dostane jádro a otruby .

Marie: "Champion je sice na opracovišti a před parkurem hodně divoký a dychtivý, ale už do několika přípravných skoků vydá tolik energie, že bývá na konci parkuru často unavený. Proto je nutné ho udržovat ve výborné kondici a z toho důvodu spotřebuje velké množství jádra. Championa máme teď dva roky a za tu dobu se jeho kondice hodně zlepšila. Ratina na rozdíl od něj tolik síly nepotřebuje. Na parkuru se snaží a dává do toho všechno - přesto se nikdy nepotí a je tam nezvykle klidná."

Neron de la Tourelle
Na jaře roku 1999 Ludger přizpůsobil denní režim velice temperamentnímu a silnému valachovi z Belgie takto:
· 6.30 - Neron má tolik energie, že není třeba mu dodávat příliš navíc - dostane trochu jádra s ječmenem.
· Po snídani jde na hodinu krokovat na zastřešený mechanický pás.
· Pokud to počasí dovolí, pouští se do výběhu se svou oblíbenou stájovou kolegyní, když není vhodné počasí, jde do boxu.
· V poledne dostane obilnou směs a mrkev.
· Po polední pauze se buď lonžuje, nebo jde krokem na hodinu do terénu nebo jde na louku.
· Ve 4 odpoledne dostane seno.
· V 5 hodin vojtěšku.
· V 6 večer dostane obilnou směs a otruby.

Marie: "Zjistili jsme, že je lepší na něm moc nejezdit, protože pak je příliš nabitý a nervní. Ludger si na něj sedne den před závody, někdy skočí pár skoků. Když má hodně závodů, tak na něm doma neskáče vůbec nebo maximálně každé dva až tři týdny. Krmíme ho hlavně senem a vojtěškou, jádra dostává hodně málo.

V Riesenbecku se koně důkladně čistí odpoledne a mažou se jim kopyta.
Marie: "Eventuelní zranění se nejlépe najdou hodinu až dvě po posledním denním ježdění."
Před ježděním jsou koně jen zběžně čištěni. Protože však mají většinou deky, nebývají špinaví.